Mgr. Lenka Hermanová

Individuální terapie pro dospělé je bezpečný, spolupracující a rovnostářský proces, ve kterém na vás nepohlížím jako na někoho, kdo je nemocný, ale jako na člověka, který vlivem životních okolností ztratil odvahu či naději. Naším hlavním společným cílem proto bude obnovit vaši víru v sebe sama a probudit vaši tvořivou sílu skrze systematický a citlivý proces. Terapie probíhá na horizontální rovině vzájemného respektu – spolupracujeme jako rovnocenní partneři, přičemž vy jste největším expertem na svůj život a já vás doprovázím při objevování nových možností.

Společně se pokusíme najít cestu od vašeho pociťovaného „mínusu“ (jako jsou úzkosti, pocity nedostatečnosti, stagnace či viny) k vašemu osobnímu „plusu“, tedy k naplněnému a odvážnému životu. Cílem je, abyste z terapie odcházeli s hlubokým vhledem a konkrétními, tvořivými kroky, které vám vrátí kontrolu nad vaším životem.

Věřím, že každé dítě se svým chováním (i tím náročným) snaží najít své místo a pocit sounáležitosti. V terapii se nesnažím dítě „napravit“, ale porozumět účelu jeho projevů – zda hledá pozornost, usiluje o moc, vyjadřuje zranění nebo se cítí beznadějně.

U mladších dětí (cca 3–10 let) využívám adlerovskou terapii hrou, která je pro ně nejpřirozenějším jazykem a bezpečným prostorem pro vyjádření pocitů i nácvik nových sociálních dovedností.

U dospívajících sázím na rovnostářský vztah a respekt, který jim pomáhá najít vlastní hlas a získat odvahu čelit výzvám dospívání.

Partneři v terapii nejčastěji řeší potíže plynoucí z chybného vnímání, nepochopení, nedostatku spolupráce a nerealistických očekávání. Často se nevědomky zapojují do mocenských her, jako "já mám pravdu, ty se mýlíš", "za všechno můžeš ty", nebo neustálé vyhrožování toho, kdo komu co dluží. Místo zdravé komunikace pak přicházejí výčitky, defenziva, pohrdání či stavění kamenných zdí. Všechny tyto hry ničí vztahovou blízkost.

Terapie může umožnit partnerům obnovit vzájemný respekt, ujasnit si společné cíle a vybudovat zdravější komunikační dovednosti. Pomáhá rozvíjet "odvahu být nedokonalý", což je schopnost přijmout, že partner dělá chyby, aniž bychom se museli cítit zničení nebo ohrožení. Cílem je zvýšit sebeúctu obou partnerů, rozvinout jejich sociální zájem a sounáležitost a pomoci jim posunout se od strachem motivované, majetnické lásky ke zralé partnerské lásce založené na svobodě, respektu a tvořivé spolupráci.

Poradenství pro rodiče a výchovné konzultace probíhají v bezpečném, respektujícím a nehodnotícím duchu, kde na potíže s dětmi nepohlížíme skrze medicínskou diagnózu či patologii, ale jako na přirozenou vztahovou výzvu. Adlerovská psychologie staví na optimistickém předpokladu, že základní lidskou motivací (i u dětí) je hluboká touha někam patřit, cítit se propojený s ostatními a vnímat svou vlastní důležitost. Pokud je však dítě odrazené či znechucené, začne o své místo v rodině či škole usilovat nekonstruktivními způsoby. Společně se naučíme tyto způsoby dešifrovat a ukážeme si, jak naše vlastní automatické reakce – jako je hněv, neustálé peskování, zranění nebo bezmoc – toto chování dětí nechtěně posilují.

Výchovné konzultace vám pomohou přejít od vyčerpávajících mocenských bojů k demokratickému a spolupracujícímu rodinnému životu, kde vládne vzájemný respekt. Vycházíme z principu, že nejrychlejší cesta ke změně chování dítěte vede přes ochotu rodiče změnit nejprve své vlastní reakce a postoje. Namísto autokratických trestů, křiku nebo naopak bezbřehé benevolence se naučíte uplatňovat přirozené a logické důsledky, které vedou děti k osobní zodpovědnosti a respektu k pravidlům společného žití.